Symphysodon discus - Terčovec Pravý

Čeleď:	Cichlidae
Původ:	Jižní Amerika, Orinoko, Peru
Velikost:	Do 20 cm
Parametry vody:	27-32 °C °C / 5-6,5 pH / 0 - 12 °dKH
Potrava:	Granule, hmyz, korýši, ryby, ovoce
Min. velikost nádrže	Pro jeden pár 120 litrů
Další názvy	Terčovec červený, Discus červený, Heckel discus

Rod Symphysodon je stále pod drobnohledem ichtyologů, kteří neustále zdokonalují své poznatky o těchto rybách. Díky tomu se pak velmi často mění názvy a zařazení jednotlivých druhů Terčovců. Ale u tohoto druhu, vždy zatím platí jeho obecný latinský název Symphysodon discus s Českým názvem je to už horší, jedni chovatelé mu stále říkají Terčovec pravý dle původního určení a někteří Terčovec červený což je název, který se u nás začal objevovat až kolem roku 1999.

Symphysodon discus je tvarem těla zcela podobný ostatním terčovcům, ale jeho hlavním poznávacím znakem je tlustý pruh uprostřed těla. Jedná se o pátý pruh od hlavy. První, pátý a poslední pruh je viditelný vždy, nezávisle od nálady ryby. Poslední dobou se objevují kříženci, kdy chovatelé cíleně použijí samce Terčovce pravého a samici barevné varianty terčovce hnědého, některé z těchto odchovů vypadají zajímavě, ale nepovažujte je za ryby druhu Symphysodon discus.

U Hecklů, jak je jím často přezdíváno jsou mírně vyšší nároky na kvalitu vody a krmení. Je to způsobeno zejména tím, že ryby nejsou tolik domestikované jako jiné druhy, které tady chovatelé rozmnožují již řadu let. Voda pro tento druh by měla být spíše měkčí maximálně do 400 ms s Ph okolo 5,6-6,2 s velkou příměsí huminových kyselin. Teplota vody by se měla pohybovat v rozmezí mezi 28 a 32 stupni. Za potravu jim spíše upřednostňujte přírodní produkty, které ryby ve své domovině mohou nacházet, jedná se zejména o larvální stádia nebo dospělce jakéhokoli hmyzu nebo korýšů, případně můžete podávat v malém množství rybí maso.

Rostliny u Terčovců pravých fungují zároveň jako zklidňující prvek, ale nesmíte to s nimi přehánět. Tito Terčovci budou velmi rádi, když se budou moct prohánět ve spleti kořenů a sem tam narazí na rostlinu, ale určitě není pro jejich chov přirozené, aby se prodírali rostlinným porostem.

Jako spoluobyvatele mohu doporučit jen drobné tetry nebo Skaláry vysokoploutvé. Ostatní spoluobyvatelé se ukázali jako méně vhodní pro chov Terčovce pravého.

Nemoci terčovce pravého jsou bohužel výrazně častěji zmiňované než je tomu u ostatních druhů terčovců. Heckelové, trpí zejména střevními a kožními parazity. Pokud máte ryby přímo z odchytu, je to téměř jistota, že takového parazita mají. Pak už stačí jen spouštěcí mechanismus, který vyvolá převahu parazita nad rybou, a budou nás čekat zásadní problémy. Jako spouštěč stačí překrmení nebo prudká změna hodnot vody, nemusíte ani ryby stresovat klepáním na akvárium. Jako nejúčinnější lék na boj s těmito parazity se jeví veterinární přípravek Helmigal, který Vám Váš veterinář může předepsat nebo objednat (jedná se o levné, ale velmi účinné léčivo). Dávkování a přesný postup léčby vždy proberte s veterinářem. U ostatních přípravků ať už běžně komerčně dostupných nebo těch, které se dají sehnat jen pod rukou, jsme měli velmi často špatné zkušenosti, velmi často ryby uhynuly nebo měli trvalé následky.

První náznaky dvoření je možné pozorovat od věku cca 16 měsíců. I když je samozřejmě lepší nechat si pár vybrat ze skupiny ryb, je možné zvolit samce a samici, bez samovolného výběru, protože Heckelové velmi často netvoří dlouhodobé trvalé páry.

Jakmile máme vytvořený pár, je dobré jim poskytnou nádrž minimálně o rozměrech dna 50x50, ale platí čím větší tím lepší, výška tady není rozhodující, osobně se nám osvědčila výška 40 centimetrů. V nádrži by mělo být dostatečné množství kořenů a větví, tak aby se ryby cítili dobře. Důležité je i neustále nekoukat na to co ryby dělají a tak je zbytečně stresovat, prostě je nechejte v maximálním klidu. Ke tření dochází většinou ve večerních hodinách, častým stimulem pro tření je větší výměna vody o dva až tři stupně chladnější, než mají v nádrži.

Pokud se nám ryby vytřou, tak pak ostatní již probíhá jako u ostatních terčovců, zhruba po třech dnech se začne kulit plůdek, který rodiče velmi často přenášejí. Pokud jikry začnou bělat až třetí den, je na vině vývojová voda. Recept na vývojovou vodu neexistuje, mnohdy ve stejné vodě to jednomu páru funguje a druhému nikoli, bohužel stačí jen nepatrná změna a vše se změní. Nejlepší výsledky jsme zaznamenali v dešťové vodě nebo vodě z horského pramenu na Kvildě. Osmotická voda, alespoň v našich podmínkách moc nefungovala. Pokud máme ale dobrou vodu a správný pár, tak se plůdek rozplave za další čtyři až pět dní. Nikdy jsme nezaznamenali problém s vazbou na rodiče nebo nevytvoření kožního sekretu. V tomto ohledu je druh Symphysodon discus velmi spolehlivý. Mladé rybky rostou rekordní rychlostí a pokud jich mají rodiče více jak 50 kusů, je nutné je po pěti dnech začít přikrmovat, nejlépe čerstvě vylíhlou artémii. V opačném případě bude jejich růst nestabilní a nerovnoměrný. Zhruba za měsíc a půl mají malé rybky cca dva centimetry a můžeme je od rodičů odlovit. Pozor na přelovování, malé rybky jsou velmi citlivé na jakékoli přesuny a změnu chemismu vody.