Cryptoheros panamensis - Kančík Panamský

Čeleď:	Cichlidae
Původ:	Střední Amerika, Panama
Velikost:	Do 12 cm
Parametry vody:	22-28 °C °C / 6-7,5 pH / 12 - 22 °dKH
Potrava:	Kvalitní živá, vločková, granule
Min. velikost nádrže	Pro jeden pár 60 litrů
Další názvy	Kančík růžový archocentrus panamensis, ciclasoma panamensis, neetroplus panamensis

Jeden z nejkrásněji zbarvených kančíků rodu cryptoheros, jehož zbarvení je velmi variabilní. Hlava a hřbet jsou šedozelené a zhruba od první třetiny výšky je zbytek boku těla velmi světle zbarvený od světlounce šedé až po narůžovělou. Přes celé tělo a nepárové ploutve jsou rozesety drobné modrozelené perleťové tečky až čárky. Na boku jsou vidět pozůstatky příčných pruhů, od skřelí zhruba do půlky těla se line několik řad červených teček, pravidelně umístněných v podélných pruzích. Tento druh kančíka je stejné povahy jako většina cichlid rodu Cryptoheros a Amatitlania, proto i jako spoluobyvatele společenské nádrže k nim volíme opět ryby přiměřené velikosti, s podobným chováním. Rostliny v akváriu můžeme bez problémů mít jen musíme pamatovat že musí být tuholisté a dobře kořenící, v každém případě by je měl chránit větší kámen který rybky nebudou chtít stěhovat. Ideální rostliny jsou Vallisnerie, Echynodory, Anubiasy a jim podobné. Tyto kančíky stejně jako většinu středoamerických cichlid, jen málokdy seženete v běžné akvaristice, pokud si je chcete pořídit je zapotřebí se poohlédnou po specializovaném obchodě nebo nějakém cichlid klubu.

Rozpoznat pohlaví u kančíků panamských není pro zkušeného chovatele těchto cichlid velký problém a už od velikosti 4-5 cm jsou schopni na 90% určit pohlaví ryb. Bohužel pro nováčka v chovu cichlid zůstává pouze pár rad, samec je vždy vetší (pokud tedy máme stejně staré ryby a samec nebyl utlačován), také čelo samice je dosti ostřejší o proti samci kterému se může tvořit tukový hrbol. Kančík Panamský, patří ke kančíkům, které není těžké rozmnožit protože opravdu nepotřebují žádné speciální vlastnosti vody. Většinou je problém sestavit harmonický pár, který se ochotně vytře a bude mladé ryby vodit. Bohužel samci těchto kančíků jsou náruživý kanci, kteří dokáží samici i když vodí mladé ubít, jen pro to že se nechce třít. Velmi často se stává že chovatel musí samce nebo samici odlovit aby nedošlo k ubití ryby. V případě že nám nastane tato situace, kdy se samec rozhodl ubít partnerku, je nejlepším řešením odlovit právě samici, ta v jiném akváriu rychle nabírá síly (nemusí se starat oi potomstvo) a při dobrém krmení je schopna za nedlouho dalšího tření. Samec i když se chce třít, tak mladým rybkám nijak neublíží a chrání je. Přípravy a samotné tření probíhají většinou naprosto v poklidu, někde na místě kam lidské oko sotva dohlédne. V případě dospělých ryb je možné z jednoho výtěru očekávat až 250 mladých. Po nakladení jiker se o jejich péči dělí oba rodiče, zhruba po třech dnech se vykulí malinkatý potěr který se třepotá na dně zhruba další čtyři až pět dní než se rozplave. Jako první potravu již zvládají čerstvě vylíhlou artemii, zhruba po čtrnácti dnech vydatného krmení pozřou už i velmi jemnou patentku. Do velikosti okolo jednoho centimetru je jejich růst poměrně rychlí ale pak se s každým milimetrem zpomaluje, čtyř centimetrových ryb se dočkáme nejdříve za čtyři, spíše pět měsíců.