Perlovky, nedoceněná krása afrických cichlid

Celý rod Hemichromis, neboli česky Perlovky tvoří více jak 10 druhů. Asi mezi nejznámější a akvaristy nejčastěji chovanými rybkami jsou bezesporu Hemichromis lifalili - Perlovka rudá. Naopak mezi nejméně rozšířenými druhy jsou velikostně větší Hemichromis fasciatus.
Díky krásně sitým barvám a velmi variabilnímu zbarvení dokáží perlovky upoutat oko pozorovatele ihned jakmile je dostanete do zorného pole. Ti kdo si je pořídili a neměli o jejich chovu žádné informace, tyto ryby pak zavrhli a díky nim se z perlovek začali stávat ryby s nedoceněnou krásou.
Bohužel většina akvaristů žije v dojmu že perlovka je nejhorší uzurpátor, který ničí vše v akváriu a žádná další ryba s nimi není v bezpečí. Určitá část na tom pravdy samozřejmě je, ale která cichlida si nebrání své teritorium, obvžlášť pokud se snaží o reprodukci? Vysvětlovat chovatelům tetrovitých a jiných drobných druhů ryb, že perlovky jsou ještě docela hodné ryby, nemá moc velký smysl. Cichlidy obecně jsou ryby, které mají zapsáno v genech aby jsi ohraničili své teritorium a to si bránili. Už někdy někdo viděl tetru jak má kolem sebe své potomky?, neviděl! U cichlid je tomu obráceně a právě proto si našli své místo v srdci nejednoho chovatele.

Agrese Perlovek, nepatří mezi cichlidami mezi nic neobviklého. Za velkou zmíňku, ale patří jejich nebojácnost o to je to čeho si spousta chovatelů všimne a chybně to přikládá agresivitě těchto ryb.
Ono se není moc čemu divit, když někdo nezkušený vidí 6 centimetrovou rybku jak zahání 15-ti centimetrového kančíka, neřekne si že rybka je nebojácná, ale že je to agresor. Perlovky většinou nemají potřebu napadat ryby okolo sebe natož ty které jsou větší, ale pokud dojde k napadení nebo narušení teritoria s mladými, je perlovka soupeřem, který nezná slitování. Díky tomuto chování také perlovky mohou žít i ve společnosti velkých cichlid.
Jsou zde i obrovské rozdíli podle druhu perlovky, některé jako Hemichromis Fasciatus, Elongatus nebo Frempongi patří do skupiny velkých perlovek,tyto perlovky je možno považovat za velice zlé ryby v případě nedostatku potravy nebo místa. Na druhou stranu máme i perlovky jako je Hemichromis banguii, kterou můžeme chovat i ve společnosti drobných ryb, opět zde ale platí, že každá cichlida má v době reprodukce zvíšenou agresivitu a může ublížit jakékoli rybě.

Chov perlovek není nijak náročný, perlovkám stačí relativně malý prostor pro své teritorium. Jediné co je potřeba dělat pravidelně, je krmení a výměna vody. Všechny druhy perlovek jsou nenasytné ryby, které za den dokáží spořádat značné množství potravy, obvzláště jsou-li chovány v hejnu.
Perlovky pokud jsou u svého chovatele spokojeny, vyznačují se spíše klidnou povahou, nic neryjí, nic nepřesouvají, rostlin si nevšímají. Tyto slova samozřejmě platí jen do doby než se perlovky rozmnožují. Pokud chovatel své ryby nedostatečně krmí, nebo je nechá svému osudu, budou to právě perlovky co dokáží přežít nejdéle. Samozřejmě v době kdy perlovka nemá dostatek potravy od chovatele začne si ji hledat sama po celém akváriu. Nejprve to odnesou menší druhy ryb zprvu jen okousanými ploutvemi, pak se stanou přímou složkou potravy, jakmile tyto zdroje dojdou perlovka se pustí do vašich rostlin, včetně jejich kořenových systémů. Už jsem viděl (u jednoho českého chovatele) jak dokáží při hladu pojídat molitanové filtry.
Pokud tedy víte že si chcete perlovky pořídit a že se o ně dokážete starat (znamená to, že neodjíždíte na časté dovolené kdy ryby nikdo nebude krmit), je potřeba velmi dobře zvážit jaký druh perlovek si pořídit. Na výběr je dost druhů, je jedno jakým začnete, každý má své požadavky a pokud je perlovkám dopřejete, oni Vám to vrátí v podobě nádherného zbarvení a časem i potomstva.