|
|
|
||||||
 |
|||||||
|
Terčovec
Hnědý - Symphysodon aequifasciatus axelrodi |
|||||||
| Čeleď: | Cichlidae |
|
|||||
| Původ: | Jižní Amerika, Orinoko, Peru | ||||||
| Velikost: | Do 18 cm | ||||||
| Teplota: | 27-33°C | ||||||
| Kyselost | 5 - 6,5 pH | ||||||
| Tvrdost vody: | 0 - 12 °dKH | ||||||
| Min. vel. nádrže: | pro jeden pár 150 litrů | ||||||
| Potrava: | Vločková, granule, hovězí srdce, patentky | ||||||
|
Popis: |
|||||||
| Jedná se o poddruh terčovce zeleného, jeho požadavky na chov jsou větší než je tomu u ostatních ryb a proto se doporučuje až pro zkušenější akvaristy. Ale klidně s nimi může začít i akvarista amatér který ví co ryby potřebují a tyto požadavky jim dopřeje. Dají se přirovnat k větším cichlidám co mají radši vysokou teplotu. Potřebují prostorné akvárium kde bude alespoň na jednoho terčovce 60-70 litrů vody s vysokou teplotou neklesající pod 27 stupňů. Měkká voda pro terčovce je velmi důležitá, pro chov by neměla vystoupit na 15°dKH a pro odchov nad 4°dKH. Ryby mají rádi zarostlé akvária s dostatečným prostorem pro plavání. Pokud budete své terčovce krmit hovězím srdcem, tak musí být teplota v nádrži okolo 30° +/- 1°C jinak budou velmi náchylní na vnitřní parazity. Platí u jakéhokoli krmiva co ryby nesežerou je nutno odsát, aby nedošlo ke zhoršení stavu vody. Pravidelná výměna vody je samozřejmostí, aspoň jednou týdně 40%. Pokud ryby budeme krmit výhradně masem musíme si dát pozor na jejich obezitu, jakmile se ryby zatuční nebude se jim chtít do tření. | |||||||
|
|
|||||||
|
Rozmnožování: |
|||||||
| Odchov těchto ryb je velmi složitý a je určen jen zkušeným akvaristům. Poznat samce od samice je možné jen při tření, do té doby je to jen hádání na slepo. Vždy je lepší koupit si skupinu ryb a čekat až se z ní vybere ten pravý pár. Jakmile máme ten pravý harmonický, máme polovičku úspěchu za sebou. Rozmnožování terčovců je možné pouze ve velmi měkké vodě. Voda by měla mít tvrdost maximálně do 3 stupňů německé tvrdosti a Ph 6. Před tření se odvíjí rituál kdy jedna ryba na duhou najíždí a vzájemně se naparují, již při tomto rituálu, který trvá odhadem dva dny, si pečlivě vybírají místo kam nalepí své jikry. Ideální je třecí kužel, jenže mnohdy rybám není po chuti a radši své jikry přilepí na sklo, nebo cokoli co se jim zrovna zalíbí. Před i při tření musí mít ryby naprostý klid, jinak se tření plně nezdaří. Při tření se samec se samicí střídá, jakmile jsou jikry nalepeny starají se o ně oba rodiče. Často se stane že své jikry požírají, mladé už pak ojediněle. Pokud se po tření rodiče pustí do jiker, tak již při dalším tření doporučuji použít rošt který je ochrání. Po tření trvá 50 až 60 hodin než se začnou kulit larvy, které již rodiče nepožírají (jen ojediněle), za dalších 30 až 48 hodin se rozplavou. V té době musí dostat první potravu od rodičů, kteří je krmí kožním sekretem, pokud se rodičům nevytvoří včas, nebo ho je velmi málo jsou mladé rybky odkázany k zániku. Zatím nikdo nevymyslel nic čím by se dali odchovat bez rodičů (aspoň tak aby to nebylo značně finančně náročné). První čtyři dny přijímají jen kožní sekret a pak čerstvě vylíhlé naupulie žábronožky solné. Zhruba po 14 dnech jsou již plně schopné samostatného života bez rodičů. Ale u rodičů je můžeme nechat až do dalšího tření. | |||||||
|
|
|||||||
|
|
|||||||
|
|
|||||||
|
|
|||||||
